V tomto článku se chci s vámi podívat na otázku, zda musí zákazník před odesláním objednávky:
- „aktivně“ souhlasit s obchodními podmínkami – tj. zaškrntnout aktivně checkbox
(neboli zaškrtkávatko), jinak se objednávka neodešle
nebo
- stačí napsat, že „odesláním objednávky souhlasí s obchodními podmínkami“ (plus přidat odkaz) – a nemusí nic zaškrtávat.
Pro mě jako markeťačku by bylo milejší dávat variantu druhou, tj. zákaznika jen informovat, že odesláním objednávky automaticky souhlasí s obchodními podmínkami. Protože každý klik navíc, který po zákazníkovi chceme, je potenciální místo, že zákazník nedokončí objednávku. A to taky nechceme.
Jak je to ale z právního hlediska?
Co jsem v e-shopařině, jsem se vždy řídila pravidlem, že zákazník při objedávání na e-shopu musí aktivně souhlasit s obchodními podmínkami.
Jenže, vtip je v tom, že v zákoně nenajdete jednoznačnou odpověď, že je checkbox nutný! A v konečném důledku záleží na soudci a konkrétním řešení na e-shopu, zda by i textový souhlas prošel v případě sporu.Na začátku článku jsem zmínila, že checkbox pro souhlas s obchodními podmínkami opravuji hlavně na Shoptetu. Je to způsobené tím, že když si e-shop postavíte právě na tomto „krabicovém“ řešení, v košíku máte automaticky přednastaven jen textový informativní souhlas. A řada e-shopařů si říká, že když to tam nastavil takto Shoptet, tak je to asi správně. Jenže, Shoptet nebude nést zodpovědnost v případě konfliktu se zákazníkem, ale vy.
Ohledně tohoto tématu jsem se poradila s právničkou přes marketing, paní Petrou Kristínou Dolejšovou. Podle ní skutečně „nemusí textový souhlas být nutně špatně, pokud je to správně natextovaný, dobře viditelný a technicky nasazený.“
Jak ale vědět, že je to „správně“?
Opět vyjádření Petry: „Tohle vám posoudí až soudce a bude se ptát, jestli vašemu “průměrně pozornému zákazníkovi” (ten je u každého eshopu jiný) ty smluvní podmínky v eshopu u toho tlačítka nemohly zapadnout a jestli na ně vhodnou textací i tlačítka opravdu vědomě přistupuje – posuzuje se to komplexně (cílovka, text, UX, vzhled formuláře, webu) je to fakt hodně subjektivní. Já mám spíš benevolentní právní pohled (a věřím v rozumné zákazníky) a na checkboxu netrvám, ale umím si představit, že to jiný soudce vyhodnotí, “že to bylo málo”. Proto je to o tom, jak moc chce jít eshop do rizika (a platí kde není žalobce, není soudce) a pokud nechce, je jediná stoprocentně jistá (a ověřená) varianta právě checkbox.“
Závěr
Je tedy na vás jako majitelce e-shopu k jakému řešení se přikloníte a do jakého rizika chcete jít. Pokud mě požádáte o vylepšení e-shopu nebo jeho stavbu, sdělím vám jak se věci mají a doporučím checkbox. Ale konečné rozhodnutí bude na vás samotných.
Velké e-shopy, které mají právní oddělení a již bohaté zkušenosti, často mají jen textový informativní souhlas. V případě konfliktu se zákazníkem pravděpodobně počítají s tím, že se jim případné náklady na soudní spor nebo pokuta stále vyplatí více, než nutit zákazníky v košíku udělat klik navíc.
Pokud potřebujete pomoci s e-shopem, mít pocit, že na to nejste sama, pak si můžete u mě rezervovat 20min konzutlaci zdarma nebo zvážit zvýhodněný konzultační balíček.
Zároveň vás chci pozvat do facebookové skupiny Ženy s e-shopem, ve které jsme na toto téma taky vedly zajímavou diskuzi.
Jak ti můžu pomoci